Papírna Plzeň je dalším z příkladů bývalých industriálních prostor, kterým se podařilo vdechnout nový život. Z továrny se stalo živé kulturní centrum s kavárnou a galerií, kam se můžete vydat za pestrým kulturním programem nebo jen tak posedět na příjemné zahrádce s výhledem na řeku.
Fabrika na papír v Plzni vznikla na břehu řeky Radbuzy koncem 19. století. Poměrně rychle však zkrachovala. Její úspěšný vývoj a věhlas zcela zásadně ovlivnili noví majitelé – bratři Piettové, kteří už tehdy poměrně rozsáhlý areál koupili v roce 1878. Potýkali se však s nedostatkem světla, které často mělo za následek špatné zbarvení papíru. Nespokojenost s kvalitou výroby je dovedla k tomu, že ke spolupráci přizvali inženýra a vynálezce Františka Křižíka, který zde jako v jedné z prvních továren instaloval místo plynových lamp elektrické osvětlení.
Ve velkorysé dvoupatrové budově z červených cihel se vyráběl papír se smrkovou vlákninou, hedvábný papír i cigaretové papírky. Export plzeňské papírny se brzy rozšířil do celého světa. Někdejší slávu dnes již zrušené papírenské výroby připomíná jeden z nejvyšších cihlových komínů v okolí a rozsáhlý tovární komplex.
Papírna Slovany byla v provozu od konce 19. století až do roku 2000, kdy došlo ke zrušení výroby. Po roce 2000 byla bohužel řada budov, stejně jako původní novorenesanční továrnická vila zdemolována. Část původního areálu je naštěstí chráněná, a tak její noblesní industriální architekturu můžete obdivovat i dnes.
